Lucie Kout. Jej zbraňou je foťák a neváha ho proti vám použiť!

Každý kreatívny človek namáča svoj štetec do vlastnej duše, aby ním mohol namaľovať kus seba.  Niekedy je umenie kus tieňa, ktorý v sebe nosíme, malé tajomstvá, odmietnutia, no často i farebná paleta, kde nechýba slnkovo žltá, mrkvovo oranžová ani nebovo modrá. O tom všetkom sa dnes porozprávame s Lucie Kout.

Ahoj Lucka, vitaj na blogu My Kreatívci, pekne sa usaď, pripútaj, vzlietame :) Kto je Lucie Kout, odkiaľ pochádza, čo robí a prečo?

Ahoj, asi neřeknu nic nového, jsem fotograf a retušér z Českých Budějovic. A dělám to proto, že mi to relativně jde a baví mne to. Není za tím žádná magie :-).


Fotografiou sa živíš. Ako vyzerá taký typický deň fotografky? Aké sú plusy a mínusy živenia sa fotografiou?

Můj typický den začíná pomalu :). Pokus o to vstát (obvykle kolem osmé, ale moc mi to nejde), pak kafe, čtení RSS a pak v neurčitou hodinu začíná práce a ta končí většinou až pozdě v noci. Nedá se říct, že bych měla nějaký extra mustr. Nevedu víkendy, pracuju vlastně pořád. I ve chvílích, kdy nedělám na komerčních věcech, dělám na těch osobních. Jakmile se do práce "zažeru", mám problém přestat. Výhodou je relativní svoboda, možnost dělat kdy se chce (ale u mne je to stejně od nevidím do nevidím), odjet na pár dní, vyřídit si co člověk potřebuje a hlavně klid, nikdo na vás neřve z pozice nadřízeného. Nevýhodou je naopak neustálé čekání na peníze, kdo zaplatí a jestli vůbec. V tomhle je jistá nejistota, ale dá se s tím naučit fungovat. Další nevýhodou jsou ta bolavá záda, oči, karpální tunel a zásadní nedostatek slunce :-).

Často sa vraví, že nie je dôležité, ako veľmi je človek talentovaný, ale veľká časť závisí i od toho, ako sa vie predať. Ako veľmi peniaze ovplyvňujú umenie? Vidíš  internet ako kľúčový marketingový nástroj pre umelcov? Akým spôsobom dostávaš Ty svoje práce do povedomia ľudí?

Není tak docela pravda, že by talent nebyl důležitý. V podstatě by mělo jít o kombinaci obojeho. Peníze mohou být prostředek nebo cíl. Některé věci člověk vytváří, protože je potřeba platit složenky, jiné proto, aby něco sdělil. Spojit oboje je ideální kombinace. Internet je dobrý prostředek k prezentaci. Vlastně je to jediný způsob, jak se s Ondrou prezentujeme.  Internet mi umožňuje pracovat s lidmi přes půl zeměkoule, to by mi asi inzerce  v místním deníku nezajistila. Každopádně hezký vhled na peníze v umění vnesl Banksyho film Exit throught the gift shop, vřele doporučuji!


Ako sa pozeráš na ,,foto industry" v Čechách? Predsa len, keď si porovnáme Čechy alebo Slovensko s Parížom, stále nám chýbajú módne prehliadky, módne časopisy, atď. Aké to má dopady na fotografov? Nemajú ambíciu ujsť so svojím fotoaparátom do ,,miesta diania"?

Ty, já Čechy a Slovensko nesleduju. Koukám se po jednotlivcích, kteří mne zaujmou a pak je mi jedno, jestli je to Čech, Kanaďan, Číňan nebo Rus. S lidmi v zahraničí se pracuje ale obvykle lépe, mají větší respekt k odvedené práci a hlavně nechávají větší kreativní svobodu. Našinci mají větší potřebu "mít to pod kontrolou" a to i přes to, že dané problematice nerozumí a na tom obvykle pohoří. Skvělým příkladem je třeba webdesign - čím víc animovaných bannerů, tím lépe.
Máš okrem fotografie i iné hobby? Ak by si sa nestala fotografkou, aké zamestnanie by si pravdepodobne vykonávala?

Tak to se přiznám, že nevím. Asi něco okolo médií. Vystudovala jsem grafiku, ale nikdy jsem nechtěla celý život sázet letáky Albertu, to mohou i jiní. Miluju kresbu, vytváření šperků, bavila mne i socha. Vždy jsem si našla nějaké to kreativní vyžití, ať už jsem tvořila něco "výtvarného" nebo psala. Teď na to není moc čas, ale ráda se k tomu vracím, s nadhledem a větší pohodou. Další velikánské hobby jsou psi, konkrétně boxeři, takže bych se asi mohla stát profi chůvou pro německé boxery. Mám pro to buňky a speciální gen, co zapřičiňuje, že mi nevadí poslintané tepláky :). Ona ta kombinace lásky ke psům a fotografie není marná, chtěla bych průběžně udělat buď fotografickou boxeří monografii, nebo i nějakou serióznější publikaci, když se najde dobrá a vzdělaná duše, která by napsala text.

Sú ešte veci, ktoré sa stále učíš a máš z nich niekedy strach? Dokáže si fotograf vôbec niekedy povedať: ,,Tak a teraz už všetko viem" ?

Možná někdo jiný, u mne to asi nikdy nenastane, pořád se objevují techniky, souvislosti, nápady, které mne oslovují. Nedá se říct, že bych měla strach z nového, mám ráda výzvy. Víc mi vadí, když selže technika, nebo když něco čas od času nedotáhnu tak, jak jsem si původně představovala. Spíš než otázky si kladu cíle.


Aké sú najdôležitejšie faktory, aby niekto vytvoril nezabudnuteľnú fotografiu? Je to fototechnika, dobre zvládnuté remeslo alebo estetické cítenie?

Jednoznačně nejdůležitější je to estetické cítění, vše ostatní se dá nějak naučit, natrénovat a vybavení časem pokoupit. Kdo nemá cit, tomu nikdo nevysvětlí, proč je zrovna taková a maková kompozice špatně. Pokud se bavíme o těch nezapomenutelných dílech, tak z pozice "umělce" (nemám to slovo moc ráda), je to spíš tak trochu náhoda spojená s tím citem a ovládnutou technickou stránkou věci. Sám o sobě si kolikrát ani neuvědomí, že to, co právě vytvořil, je ono "nezapomenutelné" dílo. Že se mi něco opravdu povedlo, mi většinou dojde, až ze zpětné vazby :-).

Aká je najdôležitejšia lekcia, akú si sa ako fotografka naučila?

Myslím, že těch věcí bylo víc, ale spíš jsem se je naučila jako člověk. Jednoduché principy. Být slušná, nedělat hned závěry, dávat příležitosti, dělit se o věci, věřit svému vkusu a blízkým lidem okolo mne. Prostě "Vše co potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce.".

Pripravuješ sa na fotenie dopredu alebo sa skôr nechávaš intuitívne unášať svojou fantáziou?

Obvykle tomu předchází příprava, málokdy něco dělám "z fleku". Ta intuitivní část přichází ve fázi, kdy už se na něčem pracuje. Obvykle mne přivede někam trochu jinam, než jsem chtěla, ale důvěřovat vkusu a instinktu se prozatím vyplácí.

Odkiaľ najčastejšie čerpáš nápady?  Čo Ťa dokáže najviac inšpirovať a motivovať v práci? Je to nejaký iný umelec, fotograf, dobrá knižka či nebodaj hudba?

Inspirací je cokoliv. Svět okolo, muzika ani ne, spíš sociální témata, pocity, někde si něco přečtu, sleduju práce spousty lidí, ty asociace přicházejí samy od sebe a obvykle v tu nejméně vhodnou dobu.


Ako Tvoj život ovplyvnil Tvoj job fotografky a naopak? Dá sa to vôbec oddeliť?

No, překopal mi ho komplet :-). Už nemám klasickou práci pondělí až pátek od 9 do 5. Občas cestuju, občas jsem doma, občas potkávám nové lidi, takové permanentní vystavování se novým podnětům. Jsem strašně ráda, že můžu dělat práci, která dělá jiným lidem radost. Bylo pár skvělých momentů, třeba když jsem přijela fotit na Moravu a najednou koukám, dort s fotkou ode mne, co si nechala paní nadělit. To bylo tak strašně milé a zahřálo to u srdce. Nebo prostě, že mají lidi takovou radost, že si nechají mojí fotku udělat metr a půl na metr a pověsí si ji do obyváku nad sedačku a pak mi posílají fotky, jak pěkně to vypadá. Dělat lidem radost kompletně mění postoj k práci jako k něčemu, co se musí, aby se zaplatil nájem, jídlo a telefon.

Pálivá téma : aký máš názor na feedbacky na svoju prácu? Ako sa pasuješ s prípadnými negatívnymi feedbackami?

Tak ono záleží na tom, jakým způsobem se kritika podá. Specialita českých serverů je rýpavá a hloupá kritika, která má pouze zraňovat - takovou ignoruji. Takové to "je to super", "cool" apod. jde také jedním uchem dovnitř a druhým ven,  ale potěší. Pak je tu ta konstruktivní kritika, která má podat nějakou informaci a za takovou jsem vděčná, ať už je pozitivní nebo negativní. Z českých webů chodím sporadicky jen na fotopátračku. Komentáře  tam krásně ilustrují českou povahu, ale vždy si říkám, že i velký blb může říct velkou pravdu.

Vonku je veľa talentovaných mladých ľudí, ktorých láka fotografia. Mnohí snívajú, že sa raz stanú slávnymi fotografmi. Akú radu či slová by si im venovala?

Já nevím, snad jen fotit, fotit, fotit :).

Prosím, prezraď nám, na čom práve pracuješ a aké máš plány? Na čo sa môžeme tešiť?

Momentálně se snažím dodělat nějaké zakázky, psát tutorialy a články, vymýšlet a připravovat hromadu projektů, které mám v hlavě. Je toho víc než dost, ale jak dopadne realizace, to teprve uvidíme. Nechci o tom mluvit nějak konkrétně, jsem radši, když pak ukážu hotovou a dotaženou věc. Né vždycky se mi podaří dát všechno dohromady tak, jak bych si představovala. Každopádně se teď chystám fotit jednu ženskou kulturistku, to bude téma, které si míním vychutnat. Taky jsem začala nedávno retušovat pro ostatní fotografy. Je to skvělá  zkušenost, juknout pod tu pokličku i jiným :). Někteří jsou skvělí lidé, hlavy otevřené, pak je to velmi příjemná spolupráce, která baví.


Nemôžem si odpustiť: Byť či nebyť? Mac či PC? Canon či Nikon? :DDDD

Je fajn být. Co se týká toho ostatního, to se nedá nějak generalizovat, jde o preference. Já nemám problém používat Mac i PC, oboje má své výhody a nevýhody. Aktuálně si brousím zuby na 15" MacBook Pro i7 případně chystaný MacBook Air, podle toho, jak ho vytuní, protože jablečné věci vydrží i moje méně šetrné zacházení a je to systém, který soběstačně obsloužím - takový operační systém pro blbce. A jelikož bude fungovat jako pracovní nástroj, takové kladivo na fotky, mám na něj jiné nároky, než na workstation. Tu mám aktuálně PC a jsem s ní spokojená. Od Win7 jsou okna stabilní a příjemně použitelná i k práci.

No a jestli Nikon nebo Canon, raději bych se rozhodovala, jestli Hasselblad nebo Phase One. Ale pro mne určitě Canon. Nikon má na poli fullframe subjektivně o něco horší zpracování šumu. Nemůžu si pomoct, Nikon šum mi vždy přišel takový nepříjemný. Nehledě na to Nikoňácké meňu :), né že by bylo vyloženě špatné, ale s Canonem se mi dělá intuitivněji lépe, přesto je potřeba mít ten manuál občas při ruce. Těch hejblátek a nastavení je tam moc. A pokud se jedná o ty laciné zrdcadlovky, je úplně jedno, co si kdo koupí, tam to vypadá všechno stejně blbě. Kdysi jsem si myslela, že je to specialita Sony, ale dnes vidím, že ten žlutozelený nádech mají všechny značky v té nižší třídě :). Pořádný rozdíl se objeví až u plnoformátu. Začínala jsem na Nikonu, pak Sony a nakonec jsme si pořídili Canon. Né že by nebylo co vylepšovat, ale barvy, šum a tovární zpracování mi vyhovuje.

Díky za pěkné otázky a zase někdy ahoj :)
Lucie
Ďakujem Luci za skvelý rozhovor, pekne sa mi s Tebou pokecalo:) A ďakujem, že si si na nás vo svojom nabitom diáry našla kúsok času.

Článok pripravila Lindush

2 komentáre:

  1. Super, parádne sa čítalo aj pozeralo, ďakujem za rozhovor :)

    OdpovedaťOdstrániť
  2. ďakujeme za pozitívny komentár :) MK team

    OdpovedaťOdstrániť